Milí přátelé,

ráda bych se s vámi podělila o jeden sen, který se mi zdál před Svoláním Nového dne v Českých Budějovicích (proběhlo v říjnu 2019).
Věřím, že je důležitou Boží zprávou.

V ruce jsem měla obrázkový kalendář, ale místo obrázků měl filmy. Pro každý měsíc jeden film. Film pro první měsíc se jmenoval: „ Lví král“. Jména dalších filmů nevím, ale poslední film se jmenoval: „O návratu Krále“. Viděla jsem kousek toho filmu. V něm jsem byla na tribuně sportovní haly. Uvnitř byli lidé oblečeni na svatbu. Chystali se uvítat Krále, ale měli na to velmi rozdílné názory. V sále probíhala debata, hašteřivost, všechny oči a obličeje lidí byly zaměřeny na tu poradu. Lidi plně zaměstnával neklid, který tam byl.

V jednu chvíli jsem viděla, že se v horní části haly otevřely dveře a vcházel Král. Byl oblečený ve zlato-stříbrném oděvu s fialovou šerpou přes rameno, měl takové židovské pejzy. Usmíval se, velmi se těšil na setkání s lidmi, hrála hudba k jeho poctě. Král vcházel, ale ani jeden z lidí v hale ho nevítal, nikdo, vůbec nikdo si ho nevšiml, všichni byli zaměřeni na poradu, na hašteření, centrem pozornosti nebyl Král, ale ta rozdílnost názorů.

Král vešel, chvíli se díval … a pak smutně odešel.
Bylo mi smutno. Tak slavná chvíle, vchází Král Slávy a ti, kteří Ho měli slavně přivítat, nepochopili, že už přišel.
V poslední době vnímám, že Pán připomíná, aby o nás neplatilo, že Ho mineme pro nevíru. Aby o nás neplatilo, že přišel do svého vlastního a jeho vlastní ho nepoznali.

Kéž nemineme tento čas, kéž nemineme příchod Krále. Připravme se na setkání s Ním. Skončeme s „poradou“. Dychtivě Ho očekávejme. Přivítejme Ho, jak Mu náleží, s láskou, pozorností, úctou a slávou!!!!

Eva Václavíková, KS Česká Lípa, říjen 201